Když už nic jiného, tak mi ta praxe přinese aspoň vtipné zážitky, kterými můžu bavit okolí. 😀

#jazykova_bariera
Jak jsem si tak seděla na židli, vytrhla mě z mého usilovného přemýšlení ustrašená Vietnamka, která se z venku přihnala do lékárny. Všimla jsem si, že nechala svůj kočárek i s malým dítětem venku. Chvíli postávala, postávala a nervózně přešlapovala. Za *tarou zrovna nikdo nebyl. Všichni běhali po lékárně a věnovali se doplňování chybějících léků v regálech, které nám zrovna přišly. S pochopením jsem se na paní usmála, jenže ta hned navázaného očního kontaktu využila a začala na mě s trochou snahy mluvit česky, no česky, znělo to tak trochu, aspoň myslím. Byla to spíš kombinace všech českých nářečí s vietnamským přízvukem, což ve finále vyznělo celkem komicky. V miliónech slov, které paní do mě v rychlosti jako kanon vybombardovala jsem zaslechla něco jako „děťo“. Její pohled směřoval směrem ven za jejím miminkem. ,,Aaaa“ vítězoslavně jsem prohlásila. „Může si paní vzít kočárek dovnitř?“ Instinktivně jsem mrkla na kolegyni. ,,No,no,no“ naježila se na mě mladá Vietnamka a vztekle začala mávat s receptem před mýma očima. „Ty hir end mi tam“, z jejího gestikulování jsem pochopila, že chce, abych šla hlídat malé Vietnamče ven, že si zatím zajde s receptem pro léky. ,,Oukej“, konečně jsme se domluvily, pomyslela jsem si. Tak jsem tedy šla střežit kočárek ven, zatímco paní šla pro léky, které k naší velké smůle nakonec stejně neměly. No, i takové dny jsou….

-choco_maniac

*tara je pracovní pult nacházející se v lékárně, který odděluje pacienta a lékárníka